Soukromé školy: (Ne)snadná cesta k titulu?

Specifika výuky při náročném zaměstnání

Tak, aby vytížení manažeři měli čas a prostor studium zvládnout, je prakticky nutné, aby se vysoké školy přizpůsobovaly jim. A právě v tomto ohledu jsou soukromé školy před veřejnými o krok vepředu. Jejich flexibilita je dána tím, že se ke studentům chovají jako ke klientům, snaží se pochopit jejich potřeby a dokážou se jim přizpůsobit.

Podle Radka Řechky by se dalo to, co v současnosti studující manažeři vyžadují, shrnout do několika hlavních bodů:

1. Časová flexibilita – i když samozřejmě není možné přednášet každému člověku individuálně, dají se ovlivnit takové faktory, jako je rozsah úředních hodin studijního oddělení, termíny zkoušek nebo konzultace vyučujících.
2. Studijní materiály jako na dlani – i tento faktor s časovými možnostmi manažerů úzce souvisí a to hned ze dvou hledisek

1. Pracné vyhledávání materiálů v knihovnách má sice své kouzlo a student si jím více rozšiřuje obzory, pro extrémně vytížené manažery je však nezbytně nutná efektivita jejich činností, a proto je potřeba dodávat jim materiály jasně strukturované a kompletní.
2. Stává se, že pracovní povinnosti nedovolí manažerovi na přednášku přijít, proto přichází na řadu moderní metoda takzvaného e-teachingu (propracovanější varianta e-learningu) kdy jsou jednotlivé přednášky nahrávány kamerou a student je má následně k dispozici v digitální podobě. „Ověřili jsme si, že se tato praxe velmi vyplácí,“ vysvětluje Radek Řechka, „neboť šetří čas nejen studentům, ale také vyučujícím, kteří následně nemusejí trávit tolik hodin individuálními konzultacemi.“

3. Vzdělání v sekundárním oboru - studenti si často rozšiřují ten druh vzdělání, kterého se jejich zaměstnání sice bezprostředně týká, avšak není pro ně zcela primární. Jinými slovy, i když manažer vede společnost, na pozici ekonomického ředitele, neobejde se bez poznatků z práva. A byť existuje celá řada úzce zaměřených manažerských kurzů, které tyto znalosti doplňují, komplexní vzdělání může poskytnout jen  komplexnější studium. Zdá se, že právě tohoto jsou si manažeři stále více vědomi.

Prestiž titulu

V kontextu soukromých vysokých škola se pak často mluví o tom, zda jde jejich studentům především o nabyté zkušenosti, nebo o získání titulu jednodušší cestou. A kauzy, které čas od času prosáknou na povrch a usvědčují například politiky z toho, že jejich závěrečné práce nejsou dostatečně kvalitní a že by je na veřejných vysokých školách sotva obhájili, vrhá na kvalitu výuky na soukromých školách stín. „Skutečnost se ale mění školu od školy,“ vysvětluje Radek Řechka. „Média, která jednotlivé kauzy přinášejí, to rozhodně nedělají neoprávněně, existují nicméně školy, kde si svůj titul musejí studenti velmi pracně vybojovat je pro ně víceméně třešničkou na dortu nabytého vzdělání. Záleží na preferencích každého. A relativně nejjednodušším vodítkem, jak poznat kvalitu výuky na školách, je uplatnění jejich absolventů v prezenčním studiu. Pokud se pohybuje půl roku po ukončení školy na sto procentech, svědčí to velmi dobré úrovni výuky. A také v Česku existuje několik soukromých škol, které se podobnou statistikou mohou pochlubit,“ uzavírá kvestor VŠMIE.