Tomáš Langer (externí autor) - 16. 09. 2010

Implementací evropského programu Grundvig reaguje Evropská komise (EK) na situaci stárnoucí populace v Evropě a na strukturální změny v zaměstnanosti, kdy se požadavky na zaměstnance mění stále rychleji a znalosti úměrně s touto rychlostí zastarávají. Granty programu Grundtvig jsou určeny na realizaci mezinárodních projektových aktivit zaměřených na výměnu zkušeností mezi organizacemi poskytujícími vzdělávání pro dospělou veřejnost. Vzhledem k tomu, že EK podporuje nejen formální, ale též neformální i informální učení, mezi žádající organizace nepatří jen školy a komerční vzdělávací instituce, ale např. i neziskové organizace, muzea, knihovny či kulturní centra. Kromě těchto projektových aktivit si mohou sami vzdělavatelé dospělých rozšiřovat svou odbornost v rámci pobytů v zahraničí účastí na konferencích, stážích či asistentských pobytech u zahraničních organizací vzdělávání dospělých.

Od roku 2009 je novinkou v programu reagující na současné výzvy aktivita „workshopy“. Ty se konají ve všech zemích zapojených do programu Grundtvig a může se jich zúčastnit jakýkoliv dospělý občan z těchto zemí. Workshop jim umožňuje vycestovat na týdenní studijní pobyt do zahraničí a vzdělávat se v tom, co je zajímá. Během akademického roku probíhají více než tři stovky workshopů po celé Evropě. Účastní se jich lidé s různým profilem a workshopy tak lze považovat za ukázku multikulturní, mezigenerační a meziprofesní aktivity. V České republice proběhne v tomto akademickém roce v rámci programu Grundtvig pět mezinárodních workshopů pro zahraniční účastníky. Pod hlavičkou programu Grundtvig se pak konají také mezinárodní projekty zaměřené na výměnu dobrovolníků starších 50 let.

Všechny výše zvýšené aktivity jsou financovány evropskými granty, které jsou přerozdělovány na národní úrovni. Kontaktním místem je v ČR Národní agentura pro evropské vzdělávací programy při Domu zahraničních služeb (www.naep.cz). Během první dekády evropského programu Grundtvig obdržela Národní agentura celkem 722 žádosti o projekty partnerství a mohla z nich vzhledem k rozpočtu schválit téměř polovinu, konkrétně 355. Individuálních žádostí o mobilitu do zahraničí bylo za tuto dobu předloženo celkem 603, z nichž schválit bylo možné okolo 50 %. Národní agentura pravidelně čerpá rozpočet na granty programu Grundtvig téměř stoprocentně. V letošním roce činí finanční prostředky, které může na zmíněné aktivity Česká republika čerpat bezmála milion eur.

Rezervy mají ovšem české organizace vzdělávající dospělou populaci v zapojení do centralizovaných projektů na evropské úrovni. Jedná se o multilaterální projekty administrované bruselskou agenturou zřízenou Evropskou komisí. V tomto případě se rozpočty na jednotlivé projekty pohybují okolo 250 tisíc eur, nicméně jejich výstupy již musí mít hmatatelný dopad na evropské úrovni. V rámci projektových aktivit se řeší přenos inovací ve vzdělávání dospělých mezi zapojenými zeměmi, vyvíjejí a testují se nové metody a nástroje vzdělávání a podobně. Od roku 2007 měla Česká republika pouze tři koordinátory těchto velkých projektů, a to společnosti Channel Crossings, s.r.o., Rekvalifikační a informační centrum, s.r.o. a Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání, s.r.o.

Poslední ze zmíněných koordinátorů centralizovaného projektu byl také oceněn na konferenci, kterou u příležitosti 10. výročí programu Grundtvig upořádal Dům zahraničních služeb ve spolupráci s Asociací institucí vzdělávání dospělých ČR v rámci Týdnů vzdělávání dospělých pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Této akci, která proběhla dne 8. září 2010 v Praze, vyjádřilo svou podporu také Dánské velvyslanectví v České republice, jejichž zástupce připomněl význam filozofa dánského původu, jehož jméno program Grundtvig nese. Konference byla skvělou příležitostí pro srovnání situace v České republice a Norsku. Zástupkyně norské agentury VOX zde představila metody mapování kompetencí dospělých a uznávání výsledků jejich předchozího učení.

Ocenění „Pečeť kvality Grundtvig“ získaly čtyři projekty, které splnily náročná kritéria a byly vybrány hodnotící komisí složenou z předních odborníků na vzdělávání dospělých a ze zástupců organizátorů. Mezi oceněné patřily mezinárodní projekty zaměřené na vzdělávání seniorů, rozvoj tradičních řemesel v mikroregionech, šíření myšlenky mateřských center a práci s rodiči předškolních dětí.

V rámci panelové diskuze na závěr konference bylo oceněno desetileté úsilí programu Grundtvig o rozvoj vzdělávání dospělých v ČR. Zaznělo především, že zkušenosti se zahraniční spoluprací jsou velmi užitečné, nicméně měly by daleko větší dopad, pokud by bylo možné je aplikovat v rámci systému vzdělávání dospělých. Ten však doposud v České republice neexistuje. Rovněž byla podtrhnuta myšlenka vytváření sítí expertů podílejících se na mezinárodních projektech, aby se tak jejich potenciál po ukončení spolupráce nevytrácel, ale naopak využíval a upevňoval. Značný důraz byl při panelové diskusi kladen na nezbytnost propagace myšlenky vzdělávání dospělých a možností, které má v tomto směru dospělá populace – právě nedostatek informací o nabídce vzdělávacích aktivit je jedním z důvodů, který je podle mínění odborníků příčinou nízké účasti dospělé populace na dalším vzdělávání. Jako prioritní oblasti v mezinárodní spolupráci byla zmíněna následující témata: zájmové a občanské vzdělávání, rozvoj jazykových kompetencí u dospělé populace, intergenerační a interkulturální dimenze vzdělávání.

Cíle programu Grundtvig, stejně jako celostátní akce Týdny vzdělávání dospělých, v rámci níž se konference a panelová diskuse konaly, jsou podobné: všestranně rozšiřovat myšlenku nezbytnosti a užitečnosti vzdělávání v dospělém věku, a to nejen pro svůj profesní, ale též osobní život.

Týdny vzdělávání dospělých se v ČR konají letos již pošestnácté, nejedná se však o aktivitu ryze českou: obdobně jsou organizovány v desítkách světových zemí, kde se na jejich organizaci podílejí vlády těchto zemí, odbory či zaměstnavatelé a jejich svazy. V ČR organizuje Týdny vzdělávání dospělých Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR a částečně tuto myšlenku podporuje pouze ministerstvo školství a ministerstvo práce. O nezbytnosti vzdělávání dospělých nicméně hovoří i konkrétní čísla: v ČR se podle mezinárodního výzkumu dále vzdělává pouze 6,8 % obyvatel v produktivním věku, což je velmi málo ve srovnání kupř. se severskými zeměmi, kde se dále vzdělává více než 30 % obyvatel.

Také trendy v Evropě jsou jednoznačné: lidský kapitál je cestou zvyšování produktivity, a tím i prostředkem růstu prosperity společnosti a hnacím motorem jejího rozvoje. To si uvědomovali a uvědomují i nositelé Nobelovy ceny, např. Joseph Schumpeter či Gary Becker, kteří roli lidského kapitálu ve svých koncepcích podtrhují. Je tím více překvapivé, že programové prohlášení české vlády vnímá vzdělávání jen jako působiště škol – o celoživotním učení a dalším vzdělávání v něm nenajdeme prakticky ani zmínku. Akce jako jsou Týdny vzdělávání dospělých či program Grundtvig tak zřejmě brzy zůstanou jedinými, které budou v této zemi nositeli myšlenky ve světě naprosto běžné: že doba přeje připraveným, tedy vzdělaným.


Doporuč tento článek přátelům na Facebooku
Slovenská mutace Personalisty.com je přístupná na adrese personalista-sk.com


Bookmark this on Delicious Tweet